1. POZNEJ SVÉHO KUCHAŘE aneb možnost volby, základní znak svobody

Ahoj Rodinko,

jmenuju se martin a jsem kuchta v PastaSauce.

Název PastaSauce píšu v jednom slovu, protože ve vyhledávačích tím získáváme určitou výhodu v té obrovské hromadě omáček, které si na trhu s potravinami můžete koupit. To jen takovej TOP pro každého, kdo by pochopil naše nastavení a cítil by tak velké souznění s naším konáním, že by jej snad chtěl šířit mezi své blízké. Velké P a S používám pouze proto, abych držel určitou koncepci psaní a prakticky rozdělil slova viditelnými znaky.

Možná jste si i všimli použití malého písmene v představení mého jména. Je to proto, 
že velikostí písma vyjadřuji velikost osoby, předmětu, události, tak jaké hodnoty jim přikládám v osobním životě a stavím je v komunikaci do života druhých lidí. Neumím použít velké písmeno ve svém jménu, dokud si jej nezasloužím. Nelpím na tom, ale budu pracovat tak, abych si svým konáním v PastaSauce velké písmeno ve svém jménu získal. Jestli vám to připadá jako slib, tak se nenechte unášet, není to slib, je to Nastavení. 

Jestli vás nevyděsil můj úvod, pak budu pokračovat...

Ve škole jsem prolezl s odřenýma ušima, problémy mi dělala čeština, ne však starosti.
I když, nebylo to úplně klidové prostředí, tlak na lepší známku od rodičů, podceňování pedagožkou... psaní mě začalo bavit asi ve dvaceti a později i sepisování myšlenek, které je pro mě dnes relaxační činností.

Starosti jsem měl s úplně něčím jiným. Měl jsem pocit, že spousta věcem nerozumím, ale dělal jsem je podle toho, co jsem viděl kolem. Dokonce jsem se i oženil, jen jsem v tom prostředí nedokázal být spokojený. Necítil jsem přirozené souznění a spolupráci pro tak velkou věc, jako je společná cesta po zbytek Života. Ale vše mohlo být úplně jinak, partnery, přátele a kamarády poznáváme cestou Života a taky přístupem ke všemu, čím život plníme. Dodnes jsem se nedokázal s někým napojit natolik, abych si dovolil tu odpovědnost, založit šťastnou rodinu.

Od útlého mládí jsem se věnoval sportu, asi od 4 let jsem se klouzal na bruslích, bez možnosti jiné volby jsem hrál hokej. Vlastně tu hru miluju dodnes, ale v mládí jsem byl zvědavější, přitahovala mě voda, jen... cesta byla nastavena rodiči, ale uvědomuju si, i jejich možnostmi.

I kvůli hokeji a hlavně tedy kvůli prospěchu ve škole mi bylo doporučeno věnovat se učení řemesla, které po jeho ukončení bude možno napasovat na sportovní Život pravidelných tréninků a zápasů.

I přes lásku k vaření jsem se šel vyučit řezníkem. Po ukončení učení a asi roční praxe jsem na základě událostí v klubu skončil i s hokejem a šel pracovat do kuchyně a dnes,  po 30 letech zkoumání gastronomie, obchodu a práce s lidmi v profesní činnosti a v aktivitách sportovních jsem zakotvil u produkce jídla k jednoduchému a rychlému užití ve vysoké kvalitě vstupních surovin, jejich zpracování a čisté konzervaci... dává mi to smysl a všem, se kterými na projektu pracujeme.

Možná píšu pro vás na přeskáčku v odstavcích, to možná proto, že koncepci nedrží osa časová, ale myšlenková... 

Takhle bych shrnul svůj život, od narození až ke dnešku, a vše co se stalo, co mě potkalo a čemu jsem se vystavil, mě formovalo až do "martina".

Přijde mi fér vám to všecko napsat a to proto, že lezeme postupně do vašich špajzek, pánví, talířů, lžic, úst, žaludků a v závěru do vašich životů tím, že vám budeme krátkodobě přinášet radost a pomocnou ruku. Dlouhodobě pak se užíváním podepíšeme na vaší fyzické i duševní kondici... 

MOŽNOST VOLBY, ZÁKLADNÍ ZNAK SVOBODY... teď už je to na Tobě, budeme Tvůj zdroj jídla, času a kondice?